Velká ztráta pro česko-slovenskou sinologii a tibetanistiku

Profesor Martin Slobodník (1970-2019)

Odchod profesora Martina Slobodníka znamená velkou ztrátu pro česko-slovenskou sinologii a tibetanistiku. Těžko se o tom píše ve chvíli, kdy všichni intenzivně cítíme, že největší ztrátu a bolest pociťují ti, kdo mu byli nejblíže osobně – rodina a jeho nejbližší přátelé. Přesto se pokusím o pár řádek, abych připomněla to, čím byl pro nás v širší akademické komunitě v České republice a zejména v Praze.

Martin Slobodník byl vynikající a odvážný vědec, který nechodil vyšlapanými cestami. Jeho publikace jsou tematicky průkopnické, přinášejí akademické komunitě (a nejen jí) nová fakta, kladou nové zásadní otázky, upozorňují na přehlížené souvislosti, otevírají nová témata, jinými slovy jsou příkladem poctivé vědy v plném smyslu toho slova. Zajímal se o kontakty a komunikaci – mezi Tibetem a Čínou, mezi moderním sekulárním světem a světem tibetského náboženství, ale také mezi Slovenskem i Československem a Orientem. Psal promyšleně a precizně formuloval, žádné okázalé žonglování módním akademickým žargonem ani opatrné retušování tam, kde by jiný badatel váhal a byl diplomatičtější. Jeho práce inspirují a ještě dlouho budou inspirovat. Je věčná škoda, že ještě dál nerozvine dílo, která tak slibně započal.

Během smutečního obřadu zaznělo, jak mnoho Martin Slobodník vykonal pro Filozofickou fakultu Univerzity Komenského a pro slovenskou sinologii. Je ale na místě připomenout, že vykonal mnoho také pro českou sinologii a pražskou filozofickou fakultu. Byl platným členem oborových rad Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ochotně, důkladně a podnětným způsobem recenzoval publikace českých kolegů, působil v radě Institutu pro studium strategických regionů při Univerzitě Karlově, svou přítomností v habilitačních komisích a svým moudrým hodnocením přispěl k personálnímu rozvoji pražské orientalistiky. Nikdy nám neodmítl oponentský posudek na studentskou práci a některé i vedl. Jezdil do Prahy přednášet a zapojil se i do společných vědeckých projektů, včetně nejnovějšího projektu skupiny pro studium studené války při Institut pro studium strategických regionů. Obdivuhodné je, jak při své pracovní zátěži ochotně a intenzivně spolupracoval i s projektem Sinopsis, tedy v oblasti, která mu nemohla přinést ani akademické body, ani přízeň mocných. Martinu Slobodníkovi jsme v Praze velmi zavázáni.

Spolupráce s Martinem Slobodníkem byla pro nás vždy radostí. Byl nejen spolehlivý, zodpovědný a důkladný, byl také nadán schopností lidi spojovat a obrušovat hrany, vytvářet atmosféru přátelské spolupráce. To mu však nijak nebránilo, aby byl zásadový a bylo-li třeba, nekompromisní. V životě jsem poznala málo lidí takového nadání, schopnosti porozumění a mravní integrity.

Prof. Olga Lomová, ředitelka Ústavu Dálného východu FF UK v Praze